Lyžák

Také v letošním školním roce, i díky podpoře města Opava, mohli žáci naší školy vyjet do střediska Annaberg v Andělské Hoře.

Během měsíce února jsme prožili 4 dny plné lyžařských i sáňkařských aktivit a her na sněhu.

Přípravy byly zahájeny již několik týdnů před prvním výjezdem. Kromě organizačních záležitostí jako je doprava a zajištění zázemí, je potřeba pečlivě připravit lyžařskou výstroj.

Paní učitelka Lenka každou chvíli poměřovala a přeměřovala délky nohou, výšky postav a obvody hlav všech potencionálních lyžařů. A pak vybírala, popisovala a chystala.

Dále bylo potřeba rozdělit žáky, a vlastně i paní učitelky a asistenty, do výkonnostních kategorií.

Družstev bylo opět pět: lyžaři, lyžaři začátečníci, monoski , sáňkaři – bobisté a turisté.

Skupiny nejsou uzavřené a žáci mohou po domluvě přecházet z jednoho družstva do druhého podle aktuální zdravotní kondice či únavy, podle individuálních lyžařských pokroků.

Lyžaři trénovali techniku sjezdu, obloučky, stabilitu, jízdu na vleku a všichni udělali veliký pokrok. Sáňkaři si užívali jízdy dolů i šlapání do kopce a posilovali svou kondici, stejně jako parta turistů, kteří podnikli několik výšlapů ke kostelu sv. Anny a procházky v jeho okolí.

Všechen pedagogický personál uplatňoval své schopnosti povzbuzovat, motivovat, usměrňovat a vést, i když to občas nebylo úplně jednoduché. Ano, při obouvání několika párů lyžáků se člověk docela zapotí, stejně jako při hledání odložených baťůžků či rukavic.

Velikou oblibu u všech dětí má jízda na monoski. Monoski je speciální lyže se sedátkem, upravena pro vozíčkáře. Monoski veze proškolený instruktor, v naší škole tedy instruktorky - paní učitelka Jana a paní ředitelka Silvie.

Díky monoski se na svah dostanou i děti, které tělesný handicap v samostatném pohybu omezuje, a věřte, že si dokážou každou jízdu s radostí užít.

Pro lyžaře a sáňkaře je svezení na monoski velká motivace a odměna. Proto velký dík našim instruktorkám, protože každý den jezdily bezpečně a až na hranice svých fyzických sil.

A ještě jedno velké poděkování patří studentům Kájovi, Dominikovi a Péťovi, kteří byli vždy tam, kde bylo potřeba.

Nosili lyže, sáně, pomáhali obouvat lyžáky. Ochotně se ujali individuální výuky lyžování a měli s dětmi velikou trpělivost.

Počasí bylo během těch čtyř dnů všelijaké. Zažili jsme poryvy větru, prudké sněhové přeháňky, tající sníh, mrholení i slunečnou modrou oblohu s exkluzivním výhledem na Praděd.

Takže, ještě jednou díky všem. I letos jsme ta prkna zvládli!

---