Základní škola pro tělesně postižené
Ohlédnutí za IV. ročníkem soutěže SVĚT SLOVA
Letos, stejně jako v loňském roce, se žáci naší školy zúčastnili výtvarné a literární soutěže SVĚT SLOVA, kterou již čtvrtým rokem pořádá město Fulnek.
Tématem letošního ročníku bylo „Moje město, moje vesnice“ a v naší kategorii ZŠ praktických a speciálních obhájila svůj loňský úspěch Yasmínka Sassi druhým místem, čestné uznání od poroty získala Anetka Tesařová.
Slavnostní předávání cen proběhlo 19. května a my jsme samozřejmě byly u toho. To ypsilon je na místě, protože naše výprava byla čistě ženskou záležitostí. Krátce po 14. hodině jsme odjížděly od školy v tomto složení: Anetka, Yasmínka, paní učitelka Jana Máchová, moje maličkost a paní asistentka Jitka Jelínková v roli řidiče. Počasí nám přálo až příliš, bylo opravdu horko, naštěstí to do Fulneku není daleko.
Jelikož jsme dorazily s mírným předstihem, stihly jsme ještě návštěvu cukrárny. Holky se zchladily zmrzlinou, my dospěláci jsme dali přednost kávě.
Přiblížila se půl čtvrtá a byl čas vydat se ke kostelu sv. Josefa, kde mělo všechno za chvíli vypuknout.
Kostel se mezitím zaplnil oceněnými dětmi, jejich rodiči, prarodiči a pedagogy.
Začalo se s téměř půlhodinovým zpožděním, což Yasmínka okomentovala slovy: „To čekání mě už začíná nudit“.
Jakékoli předávání cen bývá obvykle velmi nudná a zdlouhavá záležitost, což se pořadatelé snažili odlehčit pozvaným hostem.
Letos to byla finalistka loňského ročníku Superstar Markéta Konvičková, která zazpívala hned na úvod tři písně.
Ceremoniálem provázel pan učitel místní základní školy a hned na začátku připomněl,
že v letošním roce přišlo do soutěže téměř 600 příspěvků a výtvarných prací ze čtyř zemí – Maďarska, Polska, Slovenska a samozřejmě České republiky.
A začalo se gratulovat. Pak opět zpívala Markéta Konvičková a naše holky už nervózně poposedávaly na židli.
Konečně to přišlo a vyhlašovala se naše IV. kategorie. Yasmínka se rozhodla prodloužit si svou minutu slávy na pódiu tím,
že z něj jednoduše odmítla odejít. Tím pobavila všechny přítomné. Anetka si pak své čestné uznání převzala jako naprostý profesionál.
Pak už nebyl důvod zůstávat, a tak jsme se vytratily po anglicku. Ještě společná fotka před kostelem a pak už hurá zpátky do Opavy.
Nezbývá než ještě jednou pogratulovat oceněným a vy ostatní, nevěšte hlavy. Příští ročník tu bude, než se nadějete a určitě přinese nějaké zajímavé téma.
Pokud se chcete o našem výletu dozvědět víc, klikněte na stránky školy, v galerii jsou pěkné fotečky.
