„Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným.“

Ano, známá věta, ale vsazena do jiného ročního období.

Tato zima si s námi opravdu zahrávala. Nejdříve návaly sněhu v prosinci a v únoru jarní počasí. No a jak do tady tohoto zapasovat lyžařský výcvik?

My na to vcelku vyzráli a už v lednu jsme vyrazili do skiareálu Annaberg, kde jsme už tak trochu zdomácněli.

Byli jsme rozděleni na skupiny lyžařů, běžkařů a bobařů. Každá skupina měla své vedoucí – paní učitelky, vychovatelky, paní asistentky.

Za ty roky lyžařských výjezdů už každý pedagog ví, co dělat. Děti, které už byly s námi na „lyžáku“, se ve skiareálu také orientují.

Naše první cesta z autobusu vždy vede do srubu U Kozy, kde máme zajištěno zázemí, za což jsme nesmírně vděční.

Děti, posilněny svačinkami z domova, se rozdělily do skupin.

Lyžaři a běžkaři mají zajištěn všechen servis, celou výbavu mají vždy označenou svým jménem. O to se nám postarali pan Honza a paní Lenka.

Základem pro dobré výkony je rozcvička a pak už se šlo na to.

Nejdříve jsme si zopakovali uvědomění lyží na nohou, pojmy „špagety a pizza“. Zdatní vyráží na velký kopec a už to sviští, už to jede. Na velkém kopci jezdila s monoski naše paní ředitelka Silvie a paní učitelka Lucie. Tyto dámy sklidily neskutečný obdiv všech, kdo je viděli. Začátečníci zase skvěle bojovali na pásu a dětském vleku. Běžkaři si osvěžili, jak to vůbec dělat, aby to jelo. A dařilo se náramně, všichni byli moc šikovní. Parta bobařů a výletníků si užívala zimních radovánek všeho druhu.

Přišel únor a počasí se náhle změnilo na jarní.

Jelikož sníh v nížinách byl na ústupu, tak jsme vyrazili na náš nejvyšší vrchol Praděd. Také zde máme zázemí, a to na hotelu Figura.

V prostředí Ovčárny jsme využili pouze běžkování a procházek zimní zasněženou krajinou.

Běžkování se nám dařilo, plně jsme využili upravené stopy v obou směrech mezi Ovčárnou a hotelem Petrovy kameny, někteří odvážní vyrazili i dále.

Naše děti jsou neskuteční bojovníci.

Určitě je třeba zmínit naše nejmladší prvňáky, kteří zvládli cestu autobusem a poté i procházku ve sněhu, nebáli se.

A máme jeden školní rekord, jeden z prvňáčků si vyzkoušel běžky a nevzdával se, ani když padal.

Děkujeme Statutárnímu městu Opava za finanční příspěvek.

Jako každý rok, tak i letos naše heslo „My ta prkna zvládnem!”, bylo naplněno.

---

---